Úvodní stránka
Novinky, zajímavosti Tabulky, konstanty, vzorce Texty, informační materiály, zdroje Návody na pokusy Odpovědi na vaše fyzikální dotazy Zajímavá fyzikální místa, instituce, školy
 - Novinky z fyziky
 - Kalendář
 - Hravá fyzika
 - Zajímavé knihy
 - Diskuzní fóra
 - Semináře a konference
 - Přednáškové cykly
 - Různé




Co jsou tsunami?

Všichni jsme jistě byli ohromeni a překvapeni nedávnou katastrofou na pobřežích jihovýchodní Asie. Co se vlastně stalo a jak mohou mohutné přílivové vlny zvané tsunami zíkat tak ohromnou sílu, zničit tolik životů a napáchat obrovské škody? Tsunami je slovo pocházející z japonštiny: tsu - přístav, nami - dlouhá vlna.

Jde o série vln vyvolaných podmořským zemětřesením, vertikálním posunem litosférických desek okolo podmořského zlomu, podmořskými sesuvy dna, sesuvem části pobřeží do moře, sopečnou erupcí či dokonce dopadem meteoritu. Vzniklá porucha oceánu se šíří jako klubko vln a oscilace trvají do opětného ustanovení rovnováhy. Z hlediska modelování jde o obtížný problém řešení vlnové rovnice na složitých oblastech. Prakticky je problémem nepředvídatelnot zemětřesení a obrovská rychlost, kterou se vlny šíří.
Tsunami lze rozdělit podle dosahu na lokální a ta, která jsou dostatečně silná na překonání velkých vzdáleností.

Rychlost šíření tsunami je úměrná druhé odmocnině hloubky: v = √(g.h), jde o vlny v gravitačním poli Země. Při pobřeží se amplituda (výška) vlny začne zvětšovat a vlna samotná se začne zkracovat. Na volném moři je proto jejich vlnová délka i několik kilometrů a amplituda jen několik metrů, a nejsou tedy přímo nebezpečná lodím, byť se mohou šířit rychlostmi až kolem 800km/h. Tsunami je tak obtížné zaznamenat např. jen ze satelitních snímků volného oceánu.

Oproti vžité představě tsunami většinou nepřicházejí na pobřeží jako tříštící se vodní stěny, ale spíše jako silný a rychlý příliv, který však může dosáhnout výšky několika metrů oproti původní hladině moře.

[http://walrus.wr.usgs.gov/tsunami/basics.html]
Důležitým jevem je zde tzv. run-up, kdy se voda hrne na pevninu a může podél povrchu "vyšplhat" i desítky metrů vysoko vůči původní hladině moře.
To ovšem neznamená, že se přivalila vlna takto vysoká, voda se na pevninu nahrne jako obrovská řeka tekoucí do kopce (a pak opět teče zpět).

Tak trochu zrádně první vlna ze série nebývá vždy tou největší a nejsilnější, intervaly mezi následnými vlnami mohou být 10-45 min a vlny se navíc mohou odrážet od okolních pobřežních útvarů (poloostrovy, ostrůvky) a několikrát se vracet. Velké oscilace mohou trvat několik hodin a často to trvá i pár dní, než se moře vrátí do původního stavu.
Obrovské škody jsou způsobeny silným proudem, ale i následným zpětným návratem vodní masy do moře, který s sebou odnáší domy ale i životy lidí...

Jen mezi léty 1900-2001 bylo v Tichém oceánu zaznamenáno stanicí v Novosibirsku 796 případů vln tsunami, z nich 117 způsobilo lokální škody a nejméně 9 globální škody na větších oblastech.
Nedávná katastrofa v Indickém oceánu, která postihla Indonésii, Thajsko, Srí Lanku, Indii, mnoho ostrovů a dokonce i Madagaskar a Afriku, se udála v oblasti, která nebyla zapojena do fungujícího pacifického varovného systému provozovaném NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration). Zde je oficiální zpráva.

Animace: (potřebujete QuickTime - zdarma ke stažení:)
Model nedávné katastrofy dle NOAA
[1], [2] podle PMEL (Pacific Marine Environmental Laboratory)
Animace University of Southern California
BBC animovaný průvodce o tsunami.

Zdroj: NOAA


Další odkazy:
Vznik a šíření tsunami podle stránek http://walrus.wr.usgs.gov/tsunami/
Shrnuté informace o tsunami (NOAA)
Tsunami na stránkách NASA - vysvětlení a náčrtky.
Stránky Tsunami Research Group University of Southern California
Pěkné vysvětlení pojmů
Lidové noviny - fakta o podmořském zemětřesení.
Pacific Tsunami Warning Center (PTWC) a další článek o něm (podle magazínu NOAA)
Další modely tsunami na stránkách NOAA

Jiří Kvita, 31.12.2004

Verze pro tisk