Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1027) Výkon cyklisty
28. 04. 2003
Dotaz: Zajímalo by mě, jaký je výpočet výkonu cyklisty při jízdě do kopce v
závislosti na hmotnosti cyklisty, vezmeme-li v úvahu, že tření je přibližně
stejné. (Pavel Friedl)
Odpověď: Zanedbáme-li odpor vzduchu je výkon dán podílem
P = hmotnost cyklisty (v kg) . svislé vystoupání (v m) . 10/(doba jízdy v
s)
Při započtení odporu vzduchu je nahoře ve zlomku přičteno
konst . v2 . dráha silnice. Konstanta závisí na tom, jak je
cyklista
aerodynamický a "tlustý", v je jeho rychlost v m/s a dráha se zde
měří ve směru silnice. Hodnota zmíněné konstanty je řádově 0,2 - 0,3.
Dotaz: Rada by som vedela, čo to vlastně znamená rezonancia a aké je jej praktické
využitie vo svetě? (kristina kalafutova)
Odpověď: Jestliže mám děj probíhající s
nějakou výraznou časovou pravidelností (s periodou f), a jestliže se kolem
něco děje s jinou výraznou časovou pravidelností (s periodou F), pak účinek
toho vnějšího na zkoumaný děj se výrazně mění v závislosti na poměru f/F.
Při některých hodnotách je účinek výrazně velký - pak se mluví o
rezonanci. Bývá to samozřejmě hlavně pro f/F = 1, čili f=F, ale není to
nutné. Například houpeš-li se sama na houpačce s 1 kmitem (tedy kyv tam +
kyv zpátky) za 2 sekundy, pak nejvíc se rozhoupeš, když jdeš do kolen
dvakrát častěji - i při kyvu tam, i při kyvu zpátky. A kde to použít - to
už si opravdu najdi sama jinde, nemůžeme každému vypracovat jeho domácí úkoly.
Odpověď: Vlastnost čoček a zrcadel zvětšovat a zmenšovat předměty znali učenci už
ve starověku, ale první dalekohled objevil až holandský optik - mistr
brýlařský Jan Lippershey. Jednou se úplnou náhodou podíval u okna
jednou čočkou na druhou a s úžasem zjistil, že se k němu kovový kohout,
kterého uviděl za oběma čočkami na věži kostela, přiblížil.
Rychle upevnil skla do trubky a 2. listopadu 1608 oznámil svůj vynález.
O objevu holandského optika se náhodou dozvěděl Galileo Galilei a den
nato navrhl konstrukci dalekohledu. Jeho první dalekohled z roku 1609
zvětšoval pouze třikrát, dalekohled sestrojený o rok později už
23 krát. S jeho pomocí objevil Galilei Jupiterovy měsíce, skvrny na
Slunci a hory na Měsíci a podepřel správnost heliocentrického systému.
Protože se o vynález dalekohledu mimo Lippersheye hlásí i další
Holanďané říká se mu většinou holandský nebo taky Galileův.
Dotaz: Chtěla bych se zeptat, jestli byste mi mohli napsat, z čeho se skládá
plochá baterie. (Pavla)
Odpověď:
Milá Pavlo, když roztrhnete papírový obal na ploché barerii,
je pod ním zinkový obal,
který slouží jako záporná elektroda. Uvnitř baterie jsou tři uhlíkové tyčinky,
které slouží jako kladné elektrody. Okolo nich je černá hmota - elktrolyt
salmiak.
Zkuste si jednu takovou baterii "rozpitvat" a uvidíte.
Dotaz: Zajímalo by mě, co je přesně problém zvaný "kvadratura kruhu".
Někde jsem se doslechl, že se jedná o úlohu, kdy se má pouze za pomoci
pravítka a kružítka narýsovat kruh o stejném obsahu jako zadaný čtverec.
Pokud to tak je, má vůbec tato úloha řešení? (Strnad)
Odpověď: Jedná se skutečně o problém, jak pomocí eukleidovských konstrukcí (tj. pouze
pravítkem (ovšem bez jakýchkoliv rysek a měřítek) a kružítkem) narýsovat
čtverec o
stejném obsahu jako je zadaný kruh.
Problém je v tom, že hledáme takové A, pro než platí A2 = 2.Pi.r
O řešení se snažila celá řada matematiků, avšak bezúspěšně. Teprve roku 1882
dokázal německý matematik K.L.F.Lindemann (1852-1939), že číslo Pi je
transcendentní (tj. není kořenem žádné algebraické rovnice). Z čehož plyne
neřešitelnost tohoto problému. Tj. nemožnost najít takové A, které
by šlo eukleidovsky zkonstruovat.
S tím souvisí i nemožnost rektifikace kružnice (tj. nalézt úsečku o stejné
délce jako je délka kružnice).
