Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1153) Zemské slapy
28. 01. 2003
Dotaz: Zajímalo by mě, jak velké jsou radiální pohyby zemské kůry působením Měsíce
(Slunce). Jak je vlastně velký "příliv a odliv" kontinentů.
Existuje nějaká mapa? (Jindřich Dvořáček)
Odpověď: Termínem slapy souhrnně označujeme jevy přílivu a odlivu.
Vedle přílivu a odlivu na mořích (mořské slapy) pozorujeme obdobné jevy v
atmosféře (slapy atmosféry) a v menší míře i v pevné části Země
(slapy pevné Země).
Slapy jsou způsobeny gravitačními účinky Měsíce a Slunce a vzájemným pohybem
Země a těchto těles. Slapová síla je výslednicí přitažlivé síly příslušného
tělesa (Měsíce, Slunce) a odstředivé síly vznikající v důsledku oběhu Země
kolem společného těžiště soustavy.
Kdyby Země byla tuhá, pak by posunutí ustálené vodní hladiny na jejím povrchu
kolísalo mezi přílivem a odlivem působeným Měsícem maximálně o 53,4 cm,
vlivem Slunce o 24,6 cm. Při úplňku a novu, kdy se obě maxima sčítají,
by maximální rozdíl činil 78 cm. Deformace pevného zemského povrchu dosahují
necelé poloviny těchto hodnot, maximální radiální změna dosahuje 36 cm.
Podrobnější informace se můžete dočíst v článku z připravované multimediální
encyklopedie fyziky.
Dotaz: Z fyz+chem tabulek vím, že mají atomy 7 elektronových orbitů (obecně vzato).
Jenže jaderná teorie uvažuje o prvcích ultravelké atomové váhy v tzv. ostrovu
stability. Má tato teorie představu, zda by nějaký ultratěžký prvek mohl
mít i víc než 7 elektronových hladin? (Kvapil A.)
Odpověď: Těch elektronových orbitů (coby "stabilních oblastí") je nekonečně
mnoho; každá z nich má přitom svůj počet povolených (stacionárních)
vlnových funkcí: 2, 8, ... Nejnižší orbity, které uvádíte, stačí i pro ty
nejtěžší prvky (které jsou v přírodě nebo které jsme vyrobili), a to v
jejich nejnižším energiovém stavu. To číslo 7 je prostě dáno tím, že
skončím u transuranů (kdybych skončil už u vodíku a hélia, stačila by mi
1).
Dostatečně těžký prvek bude mít tolik elektronů, že (v základním stavu)
zaplní těch našich 7 a budou ještě obsazovat další.
Dotaz: Velice rád bych Vás poprosil, jestli byste mi
neposlali něco o Archimédovi.
Nejvíce mě zajímá jeho objevitelská část jeho slavného života. (Jiří Svatoš)
Odpověď:
Archimédes (asi 287 př.n.l.- 212 př.n.l) - podle
dostupných údajů svá díla napsal až po 40. roku
života. Věnoval se inženýrské činnosti (mj. zavedl
pojem těžiště a určil metodiku zjištění polohy těžiště
pro rovinné útvary a prostorová tělesa, proslul
stavbou válečných strojů - velkých praků),
geometrii (přibližné určení čísla pí, výpočty
obsahu rovinných geometrických obrazců a objemu
geometrických těles), matematické fyzice (statika a
hydrostatika) a astronomii.
Archimédova díla se v originálech nezachovala.
Nejstarší dostupné jsou jen přepisy a překlady (především
arabské). Do oblasti fyziky Archimédes přispěl pracemi na téma
teorie páky, výpočet těžiště pro rotační plochy atd.
Snad nejznámější je tzv. Archimédův zákon. Těleso
ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, která se rovná
gravitační síle, která působí na kapalinu o stejném
objemu, jako je objem ponořené části tělesa. Archimédes je
i autorem známých výrokù: "Dejte mi pevný bod a já
pohnu Zemí" - objevil zákony páky. Když do Syrakus
vtrhli římští vojáci a Archimédes si cosi "čmáral"
klackem v zemi, přistoupil k němu římský voják a vyzval ho
k souboji. Archimédes jen povstal a rozkřikl se na něho
"Noli tangere circulos meos" - Nenič mi mé kruhy.
"Heukéra" - Objevil jsem. Archimédes v závěru
svého života řešil, jak pomocí čísel popsat geometrické
veličiny. Vytvořil systém pro zapisování velkých čísel.
Podrobnější informace o jeho životě a díle se dočtete na
webu, stačí do vyhledávače napsat heslo "Archimédes"
a vybrat si. Zkuste například: http://www.edunet.cz/fyzikove/Archim.html, http://pes.eunet.cz/veda/clanky/1655_0_0_0.html
,http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=5866
.
Dotaz: Teorie Ohmova zákona pro elektrické napětí.
(Michal)
Odpověď: Milý Michale, Ohmův zákon říká, že odpor R je vlastností součástky a nezávisí na
velikosti ani polaritě přiloženého napětí. Jako jeho matematické vyjádření
se uvádí vztah U=R.I, kde U je napětí na dané součástce a I je elektrický proud, který jí protéká.
Tuto závislost objevil v roce 1826 německý fyzik Georg Simon Ohm (1789-1854).
Po něm je pojmenována jednotka elektrického odporu. Ohm také dokázal,
že elektrický odpor závisí na délce vodiče, průřezu a měrné vodivosti
kovu. Vypisovat Vám všechny vzorečky by asi nemělo smysl.
Najděte si raději příslušné informace na webu, stačí do vyhledávače napsat
heslo "Ohmův zákon" a vybrat si - například: http://www.sweb.cz/radek.jandora/f14.htm. Na počítání příkladů na 0hmův zákon
Vám pomůže tato stránka:
http://www.radiomaterial.com/vypocty/ohmuv_zakon.html.