FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 1493 dotazů

431) Polární záře12. 02. 2007

Dotaz: Chtěla bych se zeptat, kde si mužů na internetu zjistit aktuální možnost pozorování polární záře a zda to lze předpovědět s nějakým časovým předstihem. Například když plánují cestovat do vyšších zeměpisných šířek. Děkuji. (Eva)

Odpověď: S předpovědí polární záře je to tak, že lze na základě sledování sluneční aktivity očekávat zvýšenou pravděpodobnost výskytu polárních září či jejich větší rozsah. Celkem dobře to lze předpovídat s předstihem několika hodin až dní (což je doba, kterou potřebují nabité částice vyvržené Sluncem k překonání vzdálenosti Slunce-Země). V současné době (rok 2007) se ale nacházíme přibližně v minimu zhruba jedenáctiletého slunečního cyklu, proto z dlouhodobějšího hlediska jsou nyní polární záře méně pravděpodobné.

Aktuální rozsah a pozorovatelnost polárních září lze zjistit například na
(Jakub Jermář)   >>>  

432) Plyn v zapalovači12. 02. 2007

Dotaz: Dobrý den, chtěl bych se zeptat jakým plynem se plní zapalovače? děkuji (Petr)

Odpověď: Nejčastěji se v zapalovačích používá propan-butan, tedy směs propanu a butanu.
(Jakub Jermář)   >>>  

433) Rozhlad světla hranolem, UV a IR záření05. 02. 2007

Dotaz: Rozložím-li hranolem světlo, získám spektrum barev. Na jednom kraji bude červená, na druhém fialová barva. Je za těmito barvami ještě něco, co nevidím? (za fialovou ultrafialová a před červenou infračervená?) Bude "červený" konec teplejší a mohu s ním něco ohřát? Mohu "fialovým" koncem zobrazit ochranné prvky bankovek? (Jindra Slavík)

Odpověď: Ano, při rozkladu světla je skutečně za viditelným spektrem na jedné straně infračervené záření a na druhé straně záření ultrafialové. Uvádí se, že právě takto (umístěním teploměru kousek za červenou část spektra světla rozloženého hranolem) bylo infračervené záření prokázáno britským hudebníkem a amatérským astronomem Frederickem Williamem Herschelem (1738-1822).

Pokud začnete s rozkladem světla pomocí hranolu experimentovat, nenechte se ale překvapit některými možnými komplikacemi:
  • Rozkladem světla nijak nezintenzivníte dané záření. Pokud tedy chcete něco ohřát, hranolem si moc nepomůžete (v porovnání s tím, že daný předmět vystavíte záření přímo, tedy bez hranolu) - hranol světlo jen rozkládá.
  • Zejména u ultrafialového záření se můžete setkat s tím, že hranol (z obyčejného skla) jej bude pohlcovat, takže jím UV záření prakticky neprojde a vy jej vedle fialové části spektra nebudete detekovat.

Poznámka: William Herschel je mimo jiného znám také jako objevitel planety Uran (který pozoroval roku 1781). Později se ale zjistilo, že Uran byl pozorován již několikrát i dříve, poprvé snad již roku 1690 anglickým astronomem Johnem Flamsteedem.

(Jakub Jermář)   >>>  

434) Voda teče do kopce?30. 01. 2007

Dotaz: Dobrý den, chtěl bych se poptat jestli je možné, aby voda (potůček) tekla do kopce. V Řecku je magnetická hora Lifidra (http://www.ck-margaritopoulos.cz/odkaz_lifidra.htm), kde voda teče do kopce. Děkuji (J.Hladík)

Odpověď: Na vodu skutečně může působit magnetismus, ale voda, jakožto slabé diamagnetikum, není do míst s větší hustotou magnetických siločar (přesněji s větší intenzitou magnetického pole) přitahována, naopak je slabě odpuzována (což mnoho lidí napoprve dost překvapí) . Tento jev však nemůže nějaké tečení do kopce vysvětlit. Totéž magnetické pole by totiž muselo nutně přitahovat železné (feromagnetické) předměty mnohonásobně větší silou, ale především na druhou stranu (tj. do míst s větší magnetickou intenzitou). Pokud by tedy měla voda téct do kopce, byl by autobus, automobil či parní válec obrovskou silou tažen v protisměru, tedy dolu z kopce. To je ale v rozporu s popisem na uvedené webové stránce.

Osobně se proto domnívám se, že jde o nějaký druh klamu (tj. zdá se nám, že je to do kopce, ale ve skutečnosti je to nepatrně z kopce). Jistě by ale bylo zajímavé danou lokalitu důkladně proměřit.

(Jakub Jermář)   >>>  

435) Rychlosti změn deformace prostoročasu29. 01. 2007

Dotaz: Dobrý den, mám dotaz ohledně následujícího jevu, když mám nějaký hmotný předmět (krychli) a položím jej na stůl, tak zakřiví časoprostor. Ovšem co se stane, když krychli rychle odstraním? Vrátí se zakřivení časoprostoru hned po odstranění krychle zpět a nebo to nějakou chvíli trvá? Případně jestli by se za určitých podmínek časoprostor do původní polohy dokonce vůbec nevrátil. Již předem děkuji za odpověd a zároven se omlouvám za laický dotaz. (Martin)

Odpověď: Máte pravdu v tom, že hmotný předmět zakříví prostoročas (v odborné fyzice se častěji používá výraz prostoročas než časoprostor, myslí se tím obvykle totéž). Pokud bychom těleso z daného místa odstranili nebo jej začali přemísťovat jinam, projeví se to samozřejmě změnou deformace prostoročasu, tato změna však nebude okamžitá, ale bude se všemi směry šířit od místa vzniku její příčiny (tj. od místa, kde ubyla či přibyla hmota a/nebo energie) a to velmi velikou rychlostí - prakticky lze zjednodušeně říct, že se změna deformace bude šířit rychlostí světla.

(Jakub Jermář)   >>>