Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
433) Rozhlad světla hranolem, UV a IR záření
05. 02. 2007
Dotaz: Rozložím-li hranolem světlo, získám spektrum barev. Na jednom kraji bude
červená, na druhém fialová barva. Je za těmito barvami ještě něco, co nevidím?
(za fialovou ultrafialová a před červenou infračervená?) Bude "červený" konec
teplejší a mohu s ním něco ohřát? Mohu "fialovým" koncem zobrazit ochranné prvky
bankovek? (Jindra Slavík)
Odpověď: Ano, při rozkladu světla je skutečně za viditelným spektrem na jedné straně infračervené záření a na druhé straně záření ultrafialové. Uvádí se, že právě takto (umístěním teploměru kousek za červenou část spektra světla rozloženého hranolem) bylo infračervené záření prokázáno britským hudebníkem a amatérským astronomem Frederickem Williamem Herschelem (1738-1822).
Pokud začnete s rozkladem světla pomocí hranolu experimentovat, nenechte se ale překvapit některými možnými komplikacemi:
Rozkladem světla nijak nezintenzivníte dané záření. Pokud tedy chcete něco ohřát, hranolem si moc nepomůžete (v porovnání s tím, že daný předmět vystavíte záření přímo, tedy bez hranolu) - hranol světlo jen rozkládá.
Zejména u ultrafialového záření se můžete setkat s tím, že hranol (z obyčejného skla) jej bude pohlcovat, takže jím UV záření prakticky neprojde a vy jej vedle fialové části spektra nebudete detekovat.
Poznámka: William Herschel je mimo jiného znám také jako objevitel planety Uran (který pozoroval roku 1781). Později se ale zjistilo, že Uran byl pozorován již několikrát i dříve, poprvé snad již roku 1690 anglickým astronomem Johnem Flamsteedem.
Dotaz: Dobrý den, chtěl bych se poptat jestli je možné, aby voda (potůček) tekla do
kopce. V Řecku je magnetická hora Lifidra (http://www.ck-margaritopoulos.cz/odkaz_lifidra.htm), kde voda teče do kopce. Děkuji
(J.Hladík)
Odpověď: Na vodu skutečně může působit magnetismus, ale voda, jakožto slabé diamagnetikum, není do míst s větší hustotou magnetických siločar (přesněji s větší intenzitou magnetického pole) přitahována, naopak je slabě odpuzována (což mnoho lidí napoprve dost překvapí) . Tento jev však nemůže nějaké tečení do kopce vysvětlit. Totéž magnetické pole by totiž muselo nutně přitahovat železné (feromagnetické) předměty mnohonásobně větší silou, ale především na druhou stranu (tj. do míst s větší magnetickou intenzitou). Pokud by tedy měla voda téct do kopce, byl by autobus, automobil či parní válec obrovskou silou tažen v protisměru, tedy dolu z kopce. To je ale v rozporu s popisem na uvedené webové stránce.
Osobně se proto domnívám se, že jde o nějaký druh klamu (tj. zdá se nám, že je to do kopce, ale ve skutečnosti je to nepatrně z kopce). Jistě by ale bylo zajímavé danou lokalitu důkladně proměřit.
Dotaz: Dobrý den, mám dotaz ohledně následujícího jevu, když mám nějaký hmotný předmět (krychli) a položím jej na stůl, tak zakřiví časoprostor. Ovšem co se stane, když krychli rychle odstraním? Vrátí se zakřivení časoprostoru hned po odstranění
krychle zpět a nebo to nějakou chvíli trvá? Případně jestli by se za určitých
podmínek časoprostor do původní polohy dokonce vůbec nevrátil. Již předem děkuji
za odpověd a zároven se omlouvám za laický dotaz. (Martin)
Odpověď: Máte pravdu v tom, že hmotný předmět zakříví prostoročas (v odborné fyzice se častěji používá výraz prostoročas než časoprostor, myslí se tím obvykle totéž). Pokud bychom těleso z daného místa odstranili nebo jej začali přemísťovat jinam, projeví se to samozřejmě změnou deformace prostoročasu, tato změna však nebude okamžitá, ale bude se všemi směry šířit od místa vzniku její příčiny (tj. od místa, kde ubyla či přibyla hmota a/nebo energie) a to velmi velikou rychlostí - prakticky lze zjednodušeně říct, že se změna deformace bude šířit rychlostí světla.
Dotaz: Kovy jsou dobrými vodiči elektřiny, lze opředpokládat, že slitiny kovů jsou
dobrými vodiči, v referátu o bronzu, bronz je slitina mědi a cínu je uvedeno
...elektrická vodivost je malá, neboť cín ji značně snižuje, prosím o
vysvětlení,děkuji (Schubertova)
Odpověď: Je třeba si uvědomit, co způsobuje vodivost případně odpor kovů. Vedení proudu v kovech (v polovodičích je to jinak) způsobují tzv. téměř volné elektrony, které se oddělily od atomů, jež vytvořily mřížku kovů, např. při ochlazení roztaveného kovu nebo při depozici pár kovů na ochlazenou podložku. Tyto elektrony se pohybují pod silovým vlivem přiloženého elektrického pole, vytvářejí proud a při své cestě potkávají atomy, které mají kladný náboje (neboť je opustil jeden nebo více elektronů). Výsledkem je snadnější nebo obtížnější průchod elektronů atomovou mřížkou a tím i větší nebo menší elektrická vodivost. Atomy kmitají kolem svých rovnovážných poloh, a to tím více, čím vyšší je teplota kovů, a znesnadňují tím průchod elektronů. Proto odpor kovů roste s rostoucí teplotou. Tohle platí beze zbytku pro velmi čistý kov, který tvoří jediný pravidelný krystal (monokrystal). Jakákoli překážka na cestě elektronů: chybějící atom (tzv. vakance), řádka chybějících atomů (tzv. dislokace), celá narušena plocha (tzv. hranice zrn krystalů) a taky cizí příměsové atomy způsobují, že cesta elektronů je obtížnější a elektrická vodivost klesá. Poměr mezi vodivostí velmi čistého měděného monokrystalů dlouhodobě žíhaného k odstranění jakýchkoli poruch a běžnou technickou mědi může činit i několik tisíc. Stačí také malé množství přidaného kovů (slitina), aby vodivost klesla i o několik řádů. Takováto vodivost pak málo závisí na teplotě, protože je závislá především na neuspořádaností mřížky. Takové slitiny jako konstantan, manganin, chromel i mosaz a bronz mají velký měrný odpor, někdy zcela nezávislý na teplotě, což se technický často využívá.
Doufám, že jsem Vám odpověděl na Vaší otázku. Poučení můžete nalézt v učebnicích fyziky pevných látek, např.
Dotaz: Zajímá mě jaký objem zaujímá 1 kg rtuti při pokojové teplotě. (Michaela)
Odpověď: Jestliže hustota rtuti (Hg) při pokojové teplotě 20 °Cse uvádí 13 546 kg·m-3, pak jeden kilogram rtuti musí mít 13 546× menší objem, tedy 7,382·10-5m3, což je zhruba 0,074 litru, přesněji 73,82 mililitru.
Zdroj: Mikulčák,J.: Matematické, fyzikální a chemické tabulky pro SŠ, Prometheus, Praha 2002.
