Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
441) Délka 1 metr a oranžové světlo
29. 01. 2007
Dotaz: Délka 1m je definována jako 1650763,73 vlnových délek oranžové čáry izotopu 86.
Jaká je vlnová délka oranžové čáry a její frekvence? (Libuše Weinerová)
Odpověď: Nemáte tak úplně pravdu. Délka jeden metr byla původně definována jako jedna desetimilióntina části zemského kvadrantu. O trochu později se za definici metru začala považovat vzdálenost mezi 2 vrypy na platinoiridiové tyči uložené v archívu Mezinárodního úřadu pro váhy a míry v Sévres (Francie). Další změna nastala roku 1960, kdy bylo ustanoveno, že jeden metr je "délka rovnající se 1 650 763,73 násobku vlnové délky záření šířícího se ve vakuu, která přísluší přechodu mezi energetickými hladinami 2p10 a 5d5 atomu kryptonu 86". Ani to však není aktuálně platná definice. Od roku 1983 platí, že jeden metr je "délka dráhy světla ve vakuu během časového intervalu 1/299 792 458 sekundy." Důvod pro poslední změnu je ryze praktický - čas umíme měřit nejpřeněji ze všech fyzikálních veličin a odměřit 1/299 792 458 sekundy je snadnější (a tím i přesnější) než měřit 1 650 763,73 násobku vlnové délky nějakého záření.
Ale zpět k původní otázce: vlnová délka oranžového světla je okolo 600 nm, frekvence pak okolo 5·1014Hz. Přesnou vlnovou délku a frekvenci světla odpovídajícímu přechodu mezi energetickými hladinami 2p10 a 5d5 atomu kryptonu 86 se mi nepodařilo zjistit, nebude však výše uvedeným hodnotám vzdálená.
Dotaz: Scháním informace a zatmění měsíce, jako kdy bylo a bude. Předem děkuji. (Martin)
Odpověď: Příští z Evropy pozorovatelná úplná zatmění Měsíce by mela nastat 3. března 2007 a 21. února 2008.
Informace o zatmění Měsíce v letech 2001 až 2010 naleznete přímo na webu NASA, konkrétně na stránce http://sunearth.gsfc.nasa.gov/eclipse/LEcat/LEdecade2001.html. Kliknutím na datum příslušného zatmění se dostanete k bližším informacím o tomto zatmění, ke grafickému znázornění průchodu Měsíce zemským stínem a také k mapce znázorňující viditelnost tohoto zatmění z jednotlivých míst na zeměkouli. Na téže stránce dole pak rovněž naleznete i odkazy na další stránky o zatměních v minunulém století a také na zatmění až do roku 2100. Stránky jsou anglicky, tabulka se zaměními by však měla být srozumitelná i angličtině neznalým lidem.
Dotaz: Chcel by som sa opytat nasledovne. Predstavme si, ze vo velkej uzavretej guli
zapalime urcite mnozstvo dreva. Zmeni gula hmotnost po spaleni vsetkeho dreva,
alebo sa jej hmotnost nezmeni? Podla mna bude nizsia, nakolko sa hmotnost dreva
zmeni na tepelnu energiu. Je to tak? dakujem (Igork)
Odpověď: Pokud bude tato koule dokonale těsná a izolovaná, nezmění se hmotnost vůbec (bez ohledu na to, co se uvnitř stane. V reálném pokusu by však asi část energie byla vyzářena (nejspíče v podobě tepla) do okolí a hmotnost koule by tedy nepatrně klesla právě o hmotnost této energie (zcela dle E=m·c2).
Dotaz: Dobry den. Doba (1dne) 1 rotace Země okolo osy je 23,934 h. Nase hodinky mam,
ale rikaji dobu 1 dne jako 24h. Zemi by tedy napr.180 rotací trvalo tedy
23,934x180=4308h, hodinky ale cas 180 dni ukazuji jako 24x180=4320h, coz je
proti Zemi rozdil zhruba 12hodin. Pocatek meření by byl např. 1.1.2007 podle
hodinek by mělo být za 180dní 28.6.2007 Lubomíra, např 10h rano, rotace Země by
za 180 dní měla mít o 12hodin oproti hodinkám skluz, tudíž dle rotace Země by
bylo 27.6.2007 Ladislava 22hodin večer. Přeci za 180 dní ukazují hodinky stejný
počet dní, a nepředbíhají se o půl dne, oproti rotaci Země. Jednou za 4 roky
trva rok sice 366dni, ale za 4 roky by tento skluz byl 4 dny a ne 1 den. Souvisi
to nejak s rychlosti pohybu Zeme a dilataci casu. Nebo jaké je tedy vysvětlení.
Dekuji (Petr)
Odpověď: Pokud budeme měřit čas mezi polednem (okamžikem, kdy je Slunce na obloze nejvýše) a polednem následujícího dne, naměříme 24 hodin. Tzv. sluneční den tedy trvá 24 hodin, na což jsme zvyklí. Proč se tedy udává doba rotace Země jenom 23 hodin 56 minut a 4 sekundy? Ona se totiž neměří vůči Slunci, ale vůči vzdáleným hvězdám - a této době se říká hvězdný den. Vzálené hvězdy se vůči nám v podstatě (úhlově!) téměř nepohybují, mění vůči sobě navzájem svou polohu na obloze jen velmi nepatrně, a jsou tak vhodným referenčním pozadím, vůči kterému je vhodné vztahovat rotaci Země. Se Sluncem je to složitější - Země obíhá okolo Slunce, pročež budeme-li měřit rotaci Země vůči Slunci (a tedy délku slunečního dne), musíme kromě samotné Zemské rotace (délky hvězdného dne) započíst i vliv oběhu Země okolo Slunce jednou za rok, tedy stočení o zhruba 1/365 kruhu každý den. A to je právě to, co způsobuje ten přibližně čtyřminutový rozdíl.
Mimochodem všimněte si, že ve Vašich výpočtech se po 180 dnech (tedy v podstatě po půl roce) liší spočítané časy o půl dne. Po roce by to tedy bylo o jeden den, o jedno otočení Země vůči hvězdám navíc než vůči Slunci.
Dotaz: Preco je na severnej pologuli leto dlhsie ako zima? (meryn)
Odpověď: Země neobíhá okolo Slunce po kružnici, ale po mírně výstředné elipse. V důsledku toho je někdy (paradoxně v době, kdy je na severní polokouli zima) Slunci trochu blíže a někdy trochu dál. Když je Země Slunci nejblíže, pohybuje se trochu rychleji (až 30 280 m/s), takže svou "zimní" část oběhu stihne urazit rychleji než v létě, kdy je od Slunce dále a oběžná rychlost v důsledku druhého Keplerova zákona klesá (až k 29 270 m/s) - léto tedy trvá déle.
Jak je z předchozího vidět, teplo v létě a zima v zimě (na severní polokouli) nejsou způsobeny blízkostí Slunce, v lednu jsme Slunci nejblíže. Určující vliv na změny teploty během ročních dob má sklon Zemské osy - během léta se Země naklápí ke Slunci trochu více severní polokoulí, během zimy pak zase "naši" severní polokouli spíše odvrací.
