Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
451) Teploty varu kovů
11. 01. 2007
Dotaz: Jaké jsou teploty varu kovů? (Kateřina Hradilová)
Odpověď: Teploty varu jednotlivých prvků (včetně kovů) lze nalézt ve většině fyzikálních a chemických tabulek. Uveďme proto jen teploty některých nejběžnějších kovů:
Kov
Teplota varu
Hliník (Al)
2467 °C
Měď (Cu)
2567 °C
Nikl (Ni)
2732 °C
Olovo (Pb)
1740 °C
Platina (Pt)
3827 °C
Rtuť (Hg)
356 °C
Stříbro (Ag)
2212 °C
Wolfram (W)
5660 °C
Zlato (Au)
3080 °C
Železo (Fe)
2750 °C
Zdroj: Mikulčák J. a kol.: Matematické, fyzikální a chemické tabulky pro SŠ, Promehteus, 1988 Praha.
Dotaz: Možná se obracím špatně, ale už nevím na koho jiného bych se měl obrátit. Zakoupil jsem si meterologickou stanici a mám si vní nastavit relativní tlak při hladině moře, aby mě dobře předpovídala počasí. Samozdřejmě si nevím rady, proto pokud můžete, prosím, pomožte mi. Jsem ze Starého Města pod Sněžníkem okr. Šumperk.
Za každou pomoc strašně děkuji. (Martin Šimek)
Odpověď: Máte-li přístup k internetu, pak má stránkách http://www.chmi.cz/ si kliknete na obrázek nadepsaný METEOROLOGIE A KLIMATOLOGIE, vlevo dole zvolte oddělení aerologických a přízemních pozorování a potom tlačítko SYNOP. Objeví se Vám grafy průběhu aktuálních hodnot meteorologických prvků (čas je v UTC). Vpravo nahoře v této tabulce jsou uvedeny aktuální hodnoty. Hodnota tlaku je uvedena přepočtená na referenční hladinu (hladina moře).
Nemáte-li přístup k internetu, pak budete asi muse zavolat někam, kde se toto provádí - nejlépe na Český hydrometeorologický ústav (tel.: 244 031 111 - ústředna) a chtít hodnotu tlaku redukovanou na hladinu moře.
Dotaz: Zdravím. Doufám, ze pomůžete: Jakou lze dosáhnout nejvyšší kadenci (teoretickou)
u jednohlavňové zbraně? Děkuji. (Lunch)
Odpověď: Kadence jednohlavňové zbraně má teoretickou hranici danou dobou trvání jednoho výstřelu (další výstřel je teoreticky možný, až skončí předchozí), přičemž neřeším problém nabíjení. Doba 1 výstřelu je závislá na ráži a pohybuje se běžně v rozmezí 1 - 10 ms. Tedy teoretická kadence se podle ráže může pohybovat v rozmezí 6000 - 60000 výstřelů za minutu.
Jestliže ovšem vezmeme v úvahu, že zbraň se musí nějak nabíjet, pak je teoretická kadence poněkud nižší. Při pohybech mechanismu, který má za úkol dopravovat náboje do nábojové komory hlavně, je rozhodující délka náboje a jeho odolnost vůči zrychlení, která na náboj působí při jeho zachycení v nábojišti. Maximální průměrná rychlost závěrového (zasouvacího) mechanismu je při pohybu vzad 10 - 20 m/s, při pohybu vpřed je maximálně 3/4 této hodnoty. Vzhledem k tomu, že zdvih zasouvače je výrazně závislý na velikosti náboje, potom např. pro náboj ráže 7,62 mm je dosažitelná kadence cca 2500 ran/min, pro náboj ráže 20 mm cca 1800 ran/min.
S růstem kadence ovšem velmi rychle roste tepelné zatížení vývrtu hlavě a klesá spolehlivost zbraně, a proto jsou reálné hodnoty kadence klasické jednohlavňové zbraně v nejlepším případě poloviční. Pro vyšší kadence se používají zbraně vysokadenční, které mohou mít více hlavní nebo více nábojových komor nebo je problém zasouvacího mechanismu vyřešen nekonvečním nábojem, např. beznábojnicovým.
(doc. Ing. Stanislav Procházka, CSc. - Katedra zbraní a munice FVT UO)
Dotaz: Dobrý den, díky za pěkné stránky. Zde je můj dotaz: Na kolejích jsem měl sorpční
lednici, která chladila až mrazila. Teplotu jsme neměřili, ale někdy jsme
vyndali veci zmrzlé a jindy ne. Několikrát se mi stalo, že jsem vodu (vodovodní)
v PET lahvi vytáhl z lednice a voda byla v tekutém stavu. V okamžiku, kdy jsem
PET lahev otevřel voda během 1-2 sekund zmrzla. Krásně prokrystalizovala v celém
objemu. Podobným způsobem, jako když lupnutím aktivujete takové ty ohřívací
polštářky. Podmínky: lednice - sorpční, zavřená ve skříni PET laveh - takový ten
měkčí typ, objem 2 litry, ležíci v lednici na výparniku, úplně plná nebo téměř
plná. Zajímalo by mě, při jakých podmínkách to nastává. Kam se ztratí energie
potřebná ke změně skupenství? Jak mohu tento stav reprodukovat? Jestli si dobře
pamatuji tak energie potřebná ke změně skupenství je zhruba stokrát vyšší než ke
změně teploty kapaliny o 1C. Takže vodu podchladím, jakoby na -100C a pak se mi
přemění na led o teplotě 0C. (Jaroslav Bernkopf)
Odpověď: Voda, kterou jste vyndal z chladničky, se podle všeho nacházela v tzv. metastabilním stavu, kdy je její teplota sice už pod nulou, ale stále ještě zůstává celá v kapalném skupenství. Tento stav je tím méně pravděpodobný, čím většího přechlazení dosáhnete, případně čím více vody v nádobě máte. S dvoulitrovou PET láhví lze znatelného přechlazení dosáhnout zřídka - a když, tak pouze o několik málo stupňů Celsia. Menší množství vody (řekněme 1 ml) lze ovšem snadno přechladit i na teplotu -10 °C a méně. Drobné kapičky se dají přechladit až o desítky stupňů Celsia!
Přechlazená kapalina je nestabilní. Přítomnost rušivých vlivů (nečistoty, otřesy) a další chlazení zvyšují společně šanci, že kapalina samovolně přejde do stabilnějšího stavu - zmrzne.
Mrznutí začne tím, že se někde v objemu kapaliny (typicky na stěnách nebo částečkách nečistot) objeví první krystalek ledu. Ten velmi rychle roste v jakousi dendritickou strukturu prolínající se celou kapalinou, což je ono vámi pozorované rychlé prorůstání krystalků. Tím se ovšem uvolňuje latentní krystalizační teplo ohřívající zbytek přechlazené kapaliny. Teplota přechlazené vody tak během této "bouřlivé" krystalizace po zlomku sekundy až několika málo sekundách vzroste na teplotu tuhnutí (0 °C). Sem se tedy "ztratí" ona pohřešovaná energie. Zbytek kapaliny tuhne již běžným způsobem.
V přiloženém grafu je zachycen průběh teploty v reálném experimentu, který probíhal s 1 ml destilované vody, jejíž počáteční teplota byla přibližně 1 °C. Z grafu lze vyčíst, že se voda v tomto experimentu přechladila o více než 10 °C, načež během velice krátkého okamžiku prorostla zmíněnou dendritickou ledovou strukturou za součásného vzrůstu teploty na 0 °C. "Domrzání" potom trvalo ještě asi minutu a dvacet sekund. Teplota okolí byla přibližně -17 °C.
