Odpověď: Mamografie slouží ke zobrazování nehomogenit a oblastí zvýšené hustoty tkáně v ženském prsu (některé typy nehomogenit jsou příznačné pro nádorové bujení). Prs bývá stlačen mezi dvěma kompresními deskami do vrstvy o tloušťce cca 7cm a je ozářen měkkými rentgenovými paprsky. Na druhé straně se pak nachází snímač či fotografická deska. Nehomogenity v prsu jsou pro rentgenové paprsky různě průhledné či neprůhledné (více záření pohlcují), což se objeví jako světlejší či tmavčí oblast na výsledné fotografii.
Podle informací uváděných na serveru 1. LF UK studie ukazují, že není vhodné mamografický screening provádět u žen pod 40 let. Žláza je u mladých žen většinou bohatá, mamografie méně přínosná a navíc je prs u těchto žen citlivější na záření.
Dotaz: Dobrý den, můj dotaz: je možné, aby když parašutisté v tandemu skáčí z
5ti kilometrů, byla jejich rychlost 250 km/h? Předem děkuji Jindřich Randula (Jindřich Randula)
Odpověď: Rychlost pádu parašutistů záleží především na jejich oblečení a "postoji" při pádu (roztažením nohou a rulou lze brzdit). Nejčastěji se uvádí dosahované rychlosti 150-300 km/h pro samostatného parašutistu, při tandemu to bude o něco více. Uvedená hodnota 250 km/h je tedy celkem reálná.
Doplnění (zaslal Ing. Daniel Bydžovský):
Tandemové seskoky se z důvodu nedostatku kyslíku běžně nedělají z výšky větší než 4000 m. Rychlost volného pádu parašutisty je závislá především na jeho hmotnosti a poloze těla. Rychlost dvou k sobě připoutaných těl není jen o něco vyšší, ale významně vyšší. Samostatní parašutisté, kteří mají např. za úkol filmovat během volného pádu, by měli obrovské problémy tandem ve vzduchu dohnat. Proto (a z mnoha dalších důvodů) tandempilot vždy po výskoku za sebe vyhodí menší padáček, tzv. bržďák (drogue parachute), který je lanem spojen s tandemem a brzdí ho na rychlost kolem 200 km/h. Konkrétní rychlost pak záleží na váze pasažéra. Na některých videozáznamech z tandemových seskoků je vše hezky vidět.
Dotaz: Provádím vážení při dvou experimentech a úkolem je zjistit, jak se mi změní a
proč údaje na váze.
1. pokus: Mám uzavřenou a zalepenou papírovou krabici od
televize (balík) o hmotnosti 2kg, v které sedí holub o hmotnosti 0,3 kg. Krabici
s holubem zvážím. Pak holub v krabici vzlétne tak, že se nedotýká stěn. Když
holub v krabici létá, zvážím ji podruhé. Co ukáže váha v prvním a druhém
případě?
2. pokus Situace je stejná jako v předchozím případě, jen krabici
nahradíme drátěnou klecí rovněž o hmotnosti 2kg. Holub v kleci bude sedět na
bidýlku (první vážení), pak vzlétne a nebude se klece dotýkat (druhé vážení).
Jaké budou výsledky vážení v tomto případě?
(Vladimir)
Odpověď: V prvním případě váha trochu zakolísá (nejprve se přitom zvýší!) v okamžiku vzlétnutí holuba, brzy se však vrátí zpět na původní hodnotu, jakmile se relativní pohyb holuba ustálí (např. bude-li holub vyhrvale létat uprostřed krabice). Drobné výchylky při vzlétnutí holuba souvisí se setrvačnými silami při zrychlení či zpomalení holuba (a tím i těžiště celé soustavy) při jeho vzlétnutí a "zastavení se" uprostřed krabice.
V druhém případě pravděpodobně dojde k poklesu hmotnosti ukazované váhou nejspíše až k hodnotě 1,7 kg. Na rozdíl od prvního případu již nejde o izolovanou soustavu. Představme si, že se holub při letu "odstrkává" o vzduch a vzduch tím víří a urychluje. V prvním případě tento vzduch narážel na dno krabice a přitlačoval ji k váze, takže ta pak nepřímo - přes víření vzduchu - vážila i onoho holuba. Pokud máme v druhém případě místo krabice klec, bude takto zvířený vzduch snadno pronikat skrze pletivo a na ukazovanou hmotnost tedy nebude mít významný vliv.
Odpověď: Ano a ne, jak se to vezme. Zatímco antičásticí k elektronu je pozitron a třeba k protonu je antiproton, k fotonu ("částici" světla) je antičástice zase jenom foton. Foton je tedy antičásticí sám k sobě a z tohoto pohledu nemá smysl rozlišovat mezi světlem a antisvětlem. Pojem antisvětlo se proto vůbec nepoužívá.
Částic, které jsou identické se svými antičásticemi, existuje více. Příkladem může být třeba intermediální bozon Z0. Jelikož částice mají opačný náboj než k nim příslušné antičástice, jsou všechny takové částice (foton, Z0, ...) elektricky neutrální. Existují však i elektricky neutrální částice, k nimž od nich odlišitelné antičástice existují, například dvojice neutron - antineutron.
Dotaz: Můžete mi poradit, jaká je měrná tepelná kapacita oceli? V tabulkách jsem ji
nenašla.Děkuji (Zuzka)
Odpověď: Vlastnosti oceli jsou závislé na konkrétním složení oceli (kromě železa ocel obsahuje i uhlík a případně některé další příměsi). Měrná tepelná kapacita oceli se nejčastěji uvádí v rozmezí 450-470 J·kg−1·K−1.
