Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
653) Hustota vzduchu ve výšce 100km
13. 03. 2006
Dotaz: Prosím o odpověď na dosti jednoduchou otázku,ale nikde jsem nenašel
odpověď.Potřeboval bych znát hustotu vzduchu ve výškách nad 100 Km.Děkuji. (vojta)
Odpověď: Standardní atmosféra, která představuje tabelované (vypočtené) hodnoty tlaku, teploty a hustoty v závislosti na výšce, je definována pouze do hladiny 86 km nad zemským povrchem (hladinou moře). Pro výšku cca 100 km je v některé literatuře, která se zabývá tzv. vysokou atmosférou, uváděna hustota řádu cca 10-6 kg/m3. Pro srovnání, ve výšce 0m při teplotě 15°C a tlaku 1013,3 hPa je hustota suchého vzduchu rovna 1,226 kg/m3.
Dotaz: Je teoreticky možné aby existoval atom třeba se 150 protony, nebo je to nějak
omezené? (Michael Pešek)
Odpověď: Všechny protony se navzájem elektrostaticky odpuzují (protože mají stejný náboj). Zároveň se ale protony a neutrony, jsou-li dostatečně blízko u sebe - třeba právě v atomovém jádře, přitahují pomocí tzv. silné jaderné interakce. Je-li ovšem protonů v jádře moc (a nebo je-li jich tam výrazně více než neutronů), nestačí silná jaderná interakce k vyrovnávání elektrostatického odpuzování a atom se časem rozpadne. Atom se 150 protony by se pravděpodobně rozpadl během velmi krátkého okamžiku (méně než tisícina sekundy). Dlouhodobě by tedy existovat nemohl.
Největší počet protonů v jádře se zatím podařilo vyrobit v laboratoři v Berkeley při ostřelování jader olova ionty kryptonu urychlenými na 450MeV (86Kr36 + 208Pb82 → 293Uuo118 + 1n). Vytvořený atom měl v jádře celkem 118 protonů a byl prozatimně latinsky pojmenován ununoctium Uuo118. Prokázána byla pouhá 3 jádra v reakci s poločasem rozpadu < 1ms.
Dotaz: Dobrý den Ctěla bych vědět,jaký je rozsah měření teploty lihovým teploměrem. Je
to úkol a já k tomu nemůžu nic najít. Předem děkuji za odpověď. (Karolína Szabo)
Odpověď: Teplota tání lihu je při normálním tlaku přibližně -117°C, teplota varu pak okolo 78°C. Lihový teploměr by tedy principiálně měl být použitelný přibližně v tomto rozsahu (uvádí se -110°C až 70°C). Běžné lihové teploměry používané v domácnostech však bývají kontruovány na rozsah výrazně menší, například mezi -30°C a +50°C.
Dotaz: Dobrý den, můj dotaz se trochu týká se Vaší odpovědi na otázku „Elektrické
nebo magnetické síly“. Je teoreticky možné, aby se dva paralelně
orientované vodiče, jimiž protéká stejně orientovaný proud, magneticky
odpuzovaly? Když předpokládám, že nositelé (elektrony) se budou pohybovat oběma
dráty různou rychlostí, pak tedy z „pohledu“ elektronů v drátu
spojeném s pozorovatelem se pohybují kladně nabitá jádra, což vyvolá přitažlivou
sílu. Vůči el. spojeným s pozorovatelem se ale budou pohybovat i elektrony ve
druhém drátu, což vyvolá sílu odpudivou, která obecně může přebít sílu
přitažlivou. Nebo ne? R (Raven)
Odpověď: Pokud poteče proud stejným směrem, budou se dráty vždy magneticky přitahovat. Aby se začaly odpuzovat, musí se elektrony v jednom z drátů pohybovat vůči elektronům v druhém drátě rychleji, než je rychlost protonů v druhém drátě (z pohledu elektronů v prvním drátě). Tato situace nastane právě až tehdy, potečou-li oběma dráty navzájem opačné (ikdyž třeba různě velké) proudy.
Dotaz: Dobry den, muj dotaz se tyka magnetickeho pole. Pokud umistime rovnobezne dve
tyce a pustime jimi stejny proud, vznikne mezi tycemi magneticke pole. Proc ale
magneticke pole mezi elektrony vznika, kdyz jsou elektrony v tycich vuci sobe v
klidu? Resp. magneticke pole vznika pri pohybu elektronu, ale pohybu elektronu
vuci cemu? (Pavel)
Odpověď: Dělení elektromagnetického pole na elektrické a magnetické je jen jakési zjednodušení, které si můžeme dovolit, pokud vše popisujeme z jediné pevně zvolené soustavy (a pak jde o pohyb elektronů vůči této soustavě a magnetické účinky tohoto proudu). Pokud budeme uvažovat o přechodech mezi jednotlivými navzájem se pohybujícími soustavami, budeme muset brát elektromagnetické pole jako jeden celek. Zmíněný příklad s tyčemi protékanými souhlasně orientovaným proudem pak lze vykládat třeba tak, že elektrony jsou vůči sobě skutečně v klidu a pohybují se vůči nim protony (tedy vlastne kladně nabitý zbytek tyče). Co nyní elektrony "vidí"? Pohybující se tyč se musí dle teorie relativity zkrátit (tzv. kontrakce délek), je v ní tedy vyšší hustota protonů (stejný počet v nyní menším, "zkráceném" objemu) než elektronů (ty se přeci nepohybují, kontrakce délek se na nich proto neprojeví). Elektrony tedy vidí v druhé tyči vyšší hustotu protonů než elektronů a budou se s nimi elektrickými silami přitahovat. Původně magnetický jev tedy vykládáme v jiné vztažné soustavě jako jev elektrický.
Výše zmíněná teorie relativity elektrické a magnetické jevy nerozlišuje vůbec. Vektory elektrické a magnetické intenzity zde jsou nahrazeny jedním tenzorem - tenzorem elektromagnetického pole.
