FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 1493 dotazů

664) Soumrakové jevy27. 02. 2006

Dotaz: Barevné soumrakové jevy. Potřebuji zjistit podrobnější informace o barevných soumrakových jevech pro vypracování seminární práce na toto téma. Jak a kdy vznikají, co přesně se považuje za soumrakové jevy. Předpokládám, že to nebudou jen "červánky". Uvítám odkazy na webové stránky i knihy. Předem děkuji. (Jitka Dobrovolná)

Odpověď: O optických jevech v atmosféře si můžete počíst například v diplomové práci Jana Hosnedla "Zajímavé příklady z atmosférické optiky", především pak v kapitole 1.8 Soumrakové jevy.

Pěkné ukázky různých optických jevů v atmosféře naleznete i na webu České astronomické společnosti - http://ukazy.astro.cz/.

(Jakub Jermář)   >>>  

665) Měření periodických kmitů27. 02. 2006

Dotaz: Dobry den! Byla bych moc rada,kdybyste mi zodpovedel menci otazku:Proc,kdyz merime periodu kmitani,zmackneme stopky,kdyz teleso prochazi rovnovaznou polohou a ne,kdyz je v krajnich mistech. Dekuji mnohokrat (Anna)

Odpověď: V místě okolo největší výchylky se těleso nachází poměrně dlouhou dobu a relativně málo se mění jeho poloha (těleso se zde přece při otočce musí nejdříve zastavit) - je tedy těžké přesně odhadnout, zda už těleso úplně zastavilo nebo se ještě maličko pohybuje. V rovnovážné poloze se těleso naopak pohybuje nejrychleji, nejméně se poblíž této polohy zdrží a tudíž bývají nepřesnosti při měření nejmenší. Navíc reálné kmity se budou utlumovat, takže místo největší výchylky se bude trochu měnit, zatímco rovnovážná poloha zůstává stále stejná a snadněji se tedy měří (můžeme si tam snáze umístit nějakou risku).

(Jakub Jermář)   >>>  

666) Kompas ve vakuu24. 02. 2006

Dotaz: Co sa stane s kompasom vo vakuu. Myslim tym ukazoval by nejaky smer alebo nie? (huja)

Odpověď: Kompas je založen na interakci zmagnetované střelky (obvykle kus plíšku vykazující nenulový celkový magnetický dipól) s magnetickým polem Země. Jelikož relativní permeabilita vzduchu je v podstatě rovna 1, bude se magnetické pole projevovat ve vzduchu stejně, jako ve vakuu. Byla-li by relativní permeabilita jiná, docházelo by v izotropním prostředí k zesilování či zaslabování účinku magnetického pole. Tento jev nastává třeba ve vodě (relativní permeabilita vody je 0,999 991), kde jsou účinky magnetického pole nepatrně zeslabeny.

(Jakub Jermář)   >>>  

667) Teslovy destičky20. 02. 2006

Dotaz: Můžete mi prosim, něco bližšího napsat o energetizujících Teslových destičkách? Jaký je Váš názor na energetizující Teslovy destičky? Děkuji (Egermayerová Marcela)

Odpověď: Na internetu je několik stránek s informacemi o jakýchsi "Teslových destičkách" majících zachytávat jakousi neměřitelnou energii a předávat ji člověku. Není třeba hlubokých vědomostí k tomu, aby čtenář zjistil, že se jedná o naprostý nesmysl - někdo se pouze rozhodl vydělávat na slepé důvěře a naivitě některých lidí. Vzhledem k ceně, kterou za ony destičky požadují, je tento podvodný obchod bohužel asi výnosný.

(Jakub Jermář)   >>>  

668) Skládání světelných rychlostí20. 02. 2006

Dotaz: Dobrý den,
  1. roztočím kruh(teoreticky)na takovou rychlost, kdy body nejblíže středu budou mít obvodovou rychlost rovnu rychlosti světla. Jakou tedy budou mít potom obvodovou rychlost body nejdále od středu kruhu a proč?
  2. Raketa se pohybuje od Země rychlostí světla. Vystřelíme-li z rakety střelu, která se bude vůči raketě pohybovat rovněž rychlostí světla (také směrem od Země), jaká bude tedy rychlost střely vůči Zemi a proč?
Děkuji za odpovědi (Roman)

Odpověď: Teorie relativity vylučuje možnost, aby hmotné těleso získalo světelnou rychlost či dokonce rychlost nadsvětelnou. Bude-li tedy onen kruh tvořen nějakou hmotou, nepodaří se vám jej roztočit ani tak, aby jeho okraj (nejrychleji se pohybující body) získaly rychlost světla. Těleso bude vůči urychlování klást čím dál větší odpor, takže na další urychlování časem přestanete mít dost sil (nebo spíše energie), případně se těleso vlivem obrovských na něj působících sil rozpadne.

Ani raketa se nemůže pohybovat rychlostí světla - předpokládejme tedy, že se pohybuje téměř rychlostí světla a svítí si dopředu. Přístroje v raketě by tedy naměřily, že fotony se od rakety vzdalují rychlostí světla. Tutéž rychlost by pak naměřily i přístroje na Zemi. Ač to může vypadat podivně, přičtete-li k rychlosti světla jakoukoli podsvětelnou či světelnou rychlost, výsledkem bude opět jen a pouze rychlost světla. Tak praví teorie a (a to je ještě důležitější) vycházejí tak i v podstatě všechna fyzikální měření.

(Jakub Jermář)   >>>