FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 1493 dotazů

710) Čištění skla ultrazvukem13. 12. 2005

Dotaz: Dobry den, potreboval bych vedet na jakem principu funguje čištění skla ultrazvukem. Predem dekuji (Adam)

Odpověď: Má-li ultrazvuk (akustické vlnění 20-100 kHz) dostatečnou intenzitu, vyvolává při průchodu kapalinou jev zvaný kavitace. Ta se projevuje intenzívním kmitáním částeček kapaliny a vznikem miniaturních bublinek. V jejich nejbližším okolí dochází k prudkému nárůstu teploty, tlaku a zrychlení - tyto jevy velice agresivně narušují mechanickou vazbu nečistot na povrch čištěného předmětu a ve spojení s vhodným čistícím médiem dochází k jejich odplavování.

Více si o čištění ultrazvukem můžete přečíst na stránkách www.ultrasonic.cz/vyuziti.htm.
(Jakub Jermář)   >>>  

711) Rychlost urychleného elektronu13. 12. 2005

Dotaz: Na jakou rychlost se urychlí "stojící" elektron konkrétním napětím (např.500V)? Moc děkuji. (Honza)

Odpověď: Elektron získá kinetickou energii rovnou součinu jeho náboje a urychlujícího napětí. Pro odhad jeho rychlosti můžeme při nižších rychlostech zanedbat relativistické efekty a počítat dle vzorce EK = 1/2·me·v2 = e·U , odkud úpravou vyjádříme rychlost elektronu v. Po dosazeni U = 500V, e = 1,6·10-19C a me = 9,11·10-31kg dostaneme výslednou rychlost okolo 13·106m·s-1. Zde si ještě zkontrolujeme, že tato rychlost je výrazně menší než rychlost světla (což je) a že zanedbání relativistických efektů tedy bylo oprávněné.
(Jakub Jermář)   >>>  

712) Pochodování na mostě05. 12. 2005

Dotaz: Dobrý den, mám takový dotaz: jaký vliv má pochod a jaký nestejnorodá (rozvolněná) chůze více lidí na nosník na dvou podporách (lávku či most)? Mám o tom svoji představu, ale rád bych slyšel slovo odborníka. Díky zas odpověď. J.S. (Jan Spáčil)

Odpověď: Pro každé těleso existuje frekvence (tzv. vlastní frekvence), na které je ochotno kmitat snáze, než na frekvencích ostatních. U mostů se díky rozměrům, tavru a použitým materiálům může stát, že tato frekvence bude blízká frekvenci pochodujících lidí. Pochodováním o příslušné frekvenci pak lze takový most snadno rozkmitat... a bude-li pochodovat dostatek lidí, není vyloučeno, že budou mostu nárazy svých nohou předávat dostatečnou energii na to, aby se výchylky kmitů zvětšovaly a v krajním případě došlo k narušení či dokonce zřícení mostu. Při rozvolněné chůzi se vám most rozkmitat nepodaří, neboť zde jakoby se každý pokoušel rozkmitat most s jinou fází a frekvencí - "příspěvky" jednotlivých chodců se navzájem (téměř) vyruší.

Nebezpečí však mostům nehrozí jen od pochodujících lidí. Je-li most nevhodně navržen, může jej rozkmitat třeba i silný vítr. Nejznámější je asi případ pádu mostu 7. 11. 1940 v Tacoma Narrows.
(Jakub Jermář)   >>>  

713) Spojité spektrum žárovky05. 12. 2005

Dotaz: Chcem sa spytat, na akom principe vyzaruje klasicka ziarovka biele spektrum, ked vieme ze foton vznika pri preskokoch elektronov z vyssej energetickej hladiny na nizsiu. Preco potom neni toto ziarovkove spektrum ciarove? (Andrej Krsjak)

Odpověď: Světlo žárovky je záření vznikající v důsledku chaotického (tepelného) pohybu elektronů a iontů, jejich vzájemných srážek a také vibrací atomů v krystalické mřížce vlákna. Ve spektru takovéhoto tepelného záření jsou teoreticky zastoupeny všechny vlnové délky a je tedy spojité.
(Jakub Jermář)   >>>  

714) Rovnice matematického kyvadla05. 12. 2005

Dotaz: Existuje rovnica ktora presne popisuje pohyb matematickeho kyvadla (aj pre vacsie vychylky kyvadla)? Ak hej, tak aky ma tvar rovnica zavislosti drahy resp. uhlu od casu? Dakujem (Pavol)

Odpověď: Matematické kyvadlo lze popsat diferenciální rovnicí druhého řádu ve tvaru

d²φ/dt² + k²·sinφ = 0,

kde φ je výchylka kyvadla a d²φ/dt² je druhá derivace úhlu (výchylky) dle času, k je konstanta. Tuto rovnici bohužel neumíme analyticky řešit, řešíme ji proto buď numericky (tj. přibližně) nebo si právě pro malé výchylky nahrazujeme sinφ samotným úhlem φ (úhel v radiánech!!!) - dostaneme tak rovnici

d²φ/dt² + k²·φ = 0,

kterou již řešit umíme a jejímž řešením je například

φ(t) = A·cos(k·t+α),

kde A a α jsou konstanty vycházející z tzv. počátečních podmínek.

(Jakub Jermář)   >>>