Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
34) Nuklid vs. izotop
05. 04. 2011
Dotaz: Jaký je přesně rozdíl mezi izotopem a nuklidem? Definice obou termínů se
najdou na mnoha místech. Ale není mně z toho zcela jasné, jak se vlastně
odlišují. Bylo by možné nějak blíže objasnit? Snad i na nějakém
příkladu? Předem děkuji. (Martin Konvalinka)
Odpověď:
Dobrý den.
Když hovořím o nuklidu 238U, tak mám na mysli daný prvek s příslušným počtem neutronů. Jiný nuklid je např. 235U. Tyto dva nuklidy náleží stejnému prvku, liší se jen počtem neutronů, a říkáme jim izotopy.
Pojem "nuklid" tedy precizuje pojem "prvku" tím, že dále určuje nukleonové číslo a případně i energetický stav (metastabilní izomerní stavy jader). Zjevně je ale možné se tomuto poněkud matoucímu slůvku vyhnout. Místo "nuklid 238U" můžeme beztrestne říkat např. "jádro 238U".
Dotaz: Zajímalo by mě s kamarády, proč je zemské jádro stále žhavé nebo jestli
postupně chladne? Pokud má stále stejnou teplotu, tak odkud čerpá energii?
Probíhá tam snad termonukleární reakce? Děkuji předem za odpověď. (Mathew)
Odpověď:
Dobrý den.
Už Lord Kelvin se prý pokoušel odhadnout čistě termodynamicky, za jak dlouho vychladne zemské jádro. Jeho odhad byl někde kolem 100 000 let, což bylo zjevně v rozporu s realitou. Zemské jádro má totiž skutečně svůj zdroj energie, nejsou jím však termonukleární reakce, jak píšete (s těmi se setkáte v jádrech hvězd), nýbrž "obyčejný" radioaktivní rozpad. Vzniklé rozpadové elementy předávají svou kinetickou energii jádru, a tím zásadně potlačují proces chladnutí. Lze očekávat, že tento zdroj v čase také poněkud slábne s tím, jak vymírají krátkodobější radionuklidy. Tedy se domnívám, že k mírnému ochlazování v průběhu života naší Země dochází, nicméně jde o proces velmi pozvolný.
Dotaz: Dobrý den, chtěla bych se zeptat, proč nosí obyvatelé pouší černé
dlouhé oblečení, když černé pohlcuje o hodně víc tepla než
bílé.Děkuji Lucie (Lucie)
Odpověď: Dobrý den. Černé oblečení se skutečně ohřívá na slunci více než
světlé (v horké poušti až o 6 stupňů Celsia). Všimněte si ale, že ony
beduínské róby jsou velmi volné, nikoliv upnuté k tělu. Černá látka
volného pláště, která se právě více zahřívá, pak více podporuje proudění vzduchu pod ním, čímž brání svému nositeli před přehřátím.
Dotaz: Je teplotní anomálie vody skutečně jedinou vyjímkou mezi všemi možnými
kapalinami? (Milan Rojko)
Odpověď: Dobrý den. Váš dotaz byl konzultován s (na sobě nezávislými) chemiky a fyziky, kteří se jednoznačně shodli na odpovědi, že žádnou jinou tekutinu se stejnou vlastností neznají. S ohledem na dostupnou literaturu, která tvrdí totéž, můžeme s určitou jistotou prohlásit, že žádná taková není, nebo nám alespoň není známá.
Dotaz: Dobrý den, mam v kanceláři na stole sladkou minerálku Mattoni 1,5l. Cca
před dvěma měsíci jsem ji otevřel, byla jakási zkažená, tak jsem ji zase
zavřel a nechal ležet a dál si jí nevšímal. Dnes jsem po delší době
přišel do práce a je v ní jen cca 0,5 litru. Je možné, že se takové
množství odpařilo? Nebo můžu vinit někoho z kanceláře, že mi upíjí
nechutně zkaženou minerálku. Jinak všechny okolní květiny se zdají být v
pořádku, takže do květináčů voda zřejmě nezmizela..:) Děkuji za
odpověď (Karel)
Odpověď: Dobrý den. Jestliže jste svoji nechutně zkaženou minerálku opět zavřel a
dál si jí nevšímal, není možné, aby se vypařila (navíc v takovém
množství!). Zátky jsou vyrobené tak, aby jimi tekutina neprotékala
(vidíme, otočíme-li plnou uzavřenou "petku" vzhůru nohama), tedy jsou
dobře uzavřené a přes plastové stěny se ven také nic nedostane. Voda se
uvnitř vypařuje, následně kondenzuje na stěnách a stéká zpět (stěny
mohou být zevnitř orosené). Takže bych se spíše porozhlédla po kolegovi s
akutní nevolností :-) Mimochodem, z vlastní zkušenosti můžu říct, že
květinám sladká a ani zkažená minerálka nevadí (alespoň v malé míře
rozhodně ne).
