Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
63) Východ a západ slunce
15. 02. 2010
Dotaz: Co se počítá za východ/západ Slunce,neboli jaká je poloha Slunce vůči
horizontu v okamžiku východu/západu? Je to první dotek kotouče Slunce s
kružnicí obzoru při východu/schování celého Slunce pod obzor při
západu, nebo je to průchod středu Slunce kružnicí obzoru? Nebo je to
ještě jiná poloha? Altituda je úhlová výška Slunce nad/pod obzorem.
Nejspíš je tím míněna výška stredu Slunce(?) Na stránkách
www.heavens-above.com je uváděna altituda Slunce v okamžiku východu a
západu -0,8 stupně. Průměr Slunce je cca 0,5 stupně. To by znamenalo, že
od uváděného východu Slunce do dotyku jeho kotouče s kružnicí obzoru
musí slunce ještě doputovat 0,55 stupně než vykoukne z poza obzoru, což
představuje cca 3 minuty. Děkuji a zdravím. (Vratislav Červenka)
Odpověď: Za východ slunce se považuje okamžik, kdy se na obzoru objeví horní okraj slunečního kotouče, obdobně západ slunce je okamžik zmizení horního okraje kotouče pod obzorem. Jde tedy o časy, kdy poprvé resp. naposled vidíme alespoň kousek slunečního kotouče.
U jevů blízko obzoru je ale ještě jedna záludnost - dochází k nezanedbatelným ohybovým jevům v atmosféře, díky kterým vidíme i "trochu pod obzor". Slunce tedy vidíme ráno o něco dříve a večer o něce déle, než jak by to čistě geometricky mělo vycházet. Domnívám se, že těch -0,8 stupně vzniklo zohledněním těchto optických jevů v atmosféře a udává geometricky měřenou výšku středu slunečního kotouče.
Dotaz: Jak se určí velikost proudu protékajícího supravodičem? Je-li R=0 nelze
pro výpočet užít Ohmův zákon, aplikuje se zákon zachování energie? (žirafa)
Odpověď: Proud v supravodiči lze zjišťovat (a reálně se tak měří) například měřením magnetického pole vytvářeného tímto proudem v okolí vodiče.
Dotaz: Chtel bych se zeptat, zda-li ma gravitacni cocka barevnou vadu? Jde mi o tento
pripad. Mam nejake hmotne teleso a kolem neho je prirozene zakriveny
prostorocas. Soucasne se kolem telesa pohybuji dva fotony o ruzne frekvenci
(napr. cerveny a modry), o stejne rychlosti, pozici a smeru letu. Diky odlisne
frekvenci maji ale jinou energii a tim i hmotnost a meli by se pohybovat ve
stejnem gravitacnim poli rozdilne (modry by mel byt vice odchylovan). Na druhou
stranu je gravitacni pole nehomogeni a cas bezi v silnejsim poli (blize telesu)
pomaleji, coz se projevi snizenim frekvence. (Filip Kinovic)
Odpověď: Gravitační čočka by chromatickou vadu vykazovat neměla. Z dotazu mám pocit, že se domníváte, že těžší předměty padají (resp. jsou odchylovány) v gravitačním poli rychleji - tak tomu ale není. Klasicky to lze pojmout tak, že na těžší předmět působí sice větší síla, ale větší jsou také setrvačné síly bránící změně jeho pohybu/stavu. Relativistický pohled je trochu jiný: těleso se pohybuje po nejrovnější možné trase (tzv. geodetice) v zakřiveném časoprostoru. A to platí i pro světlo. Je přitom úplně jedno, o jaké jde těleso. V obou přístupech je důležité, že se bavíme o tělese zanedbatelné hmotnosti (vzhledem k okolí - a to u fotonu při porovnání s hmotností galaxie tvořící gravitační čočku platí zcela bezpečně).
Dotaz: Dobrý den, v literatuře jsem našel zmínku o "Lecherově vedení", mohli byste mi, prosím, říci k čemu slouží a jaké je jeho využití? (Karel Krotnik)
Odpověď: Lecherovo vedení se ve školství využívá k demonstraci elektromagnetického vlnění ve vodiči a v okolním prostoru.
konkrétnější představu si lze udětal z těchto stránek:
